Velká rybářská výprava,aneb burčáková anabáze

10. června 2009 v 7:43 | Kocour |  Povídky z ryb

Většina článků v některých rybářských časopisech na téma rybářských výprav má stále stejný a obdobně se opakující obsah, který zavání spíše reklamou nežli snahou podělit se s dalšími rybáři o své zážitky. " Po příjezdu na místo jsme echolotem zmapovali dno, zakrmili boilies od firmy té a té, nahodili pruty značky xxx vybavené navijáky od xxx. První jízda začala v … na boilies značky atd.

Ještě jsem nečetl článek, ve kterém by se stále neopakovaly názvy firem vyrábějících rybářskou výbavu a nástrahy. Důvod zde asi nemusím rozebírat, osobně ale musím přiznat, že mít výbavu od některé renomované firmy za její reklamu by mě také bylo příjemné.

Já se chci s vámi podělit o své zážitky z velké rybářské výpravy na kterou jsem se se svými dvěma rybářskými kamarády dlouhodobě připravoval. O rybách to ale moc nebude, proč, to se dozvíte dále.

Na ryby jezdíme samozřejmě průběžně, ale rozhodli jsme se uskutečnit rybářskou výpravu ve velkém stylu carp teamů, s chytáním velkých kaprů, jejich fotografováním a se vším co k takové velké výpravě patří.

Termín byl stanoven již na jaře, s tím že výjezd bude zahájen v polovině září, tedy době vhodné jak na kapry tak i na dravce. Doba konání - jeden týden. Místo činu - můj rybářský srub na Labi. Připravovali jsme se skutečně poctivě. Vzhledem k tomu, že naše vybavení neobsahovalo všechny potřebné prostředky pro správnou rybářskou výpravu, tak byly předem pro každého stanoveny úkoly jako například kdo zapůjčí echolot, kdo rybářský nafukovací člun, kdo zajistí nástražní rybičky atd. Já jsem měl za úkol vyrobit patřičné množství boilies a protože moji kamarádi Petr a Michal, se kterými jsme výpravu plánovali jsou z Moravy, dostal jsem ještě za úkol několik dní předem krmit na vybraném místě a tím zajistit úspěch výpravy. Aby byly naše předpokládané úspěchy také zadokumentovány, měli jsme objednaného fotografa, který měl čekat na telefonu a dorazit po zavolání vyfotografovat nás s našimi úlovky o kterých jsme předpokládali, že po tak dokonalé přípravě budou značné.

Stanovený termín měl ale ještě další význam. Protože jsme chtěli spojit příjemné s užitečným, stanovili jsme termín na dobu kdy dochází ke zlomům prvních burčáků s tím, že Petr s Michalem zajistí ten nejkvalitnější burčák, abych já odkojený pouze "Pražským výběrem" a burčákem z brněnských pouličních stánků, také poznal jak chutná ten správný burčák, protože ten za stánků podle opovržlivého vyjádření obou Moraváků pijí jen Pražáci a Ostraváci.

Když se blížil termín naší výpravy, sdělovali jsme si telefony stav příprav a potvrzovali zajištění rozdělených úkolů. Konečně nastal den X, na který jsme se celý rok těšili. Na ryby jsme všichni, většinou jednotlivě, jezdili samozřejmě průběžně celý rok, ale toto měla být konečně ta správná, profesionální velká rybářská výprava vedená ve stylu carp teamů a tomu měl odpovídat také její výsledek.

V průběhu čtyř dnů před zahájením výpravy jsem poctivě každý den jezdil na chatu a zakrmoval určené místo k rybolovu. Počasí bylo výborné, tak jak tomu v září bývá. Echolot, se kterým jsem kontroloval vodu hlásil již od druhého dne přítomnost velkých ryb, takže nic nebránilo předpokládanému úspěchu naší toužebně očekávané výpravy.

Sraz na chatě byl stanoven na sobotu odpoledne. Já jsem dorazil již v pátek večer a po nakrmení ryb jsem navařil kotel guláše s fazolemi aby byla zajištěna kromě ryb také potrava pro nás, nachytal několik cejnů ze kterých jsem vyrobil výborné rybí karbanátky. Petr s Michalem dorazili přesně podle plánu a začali vybalovat svoji objemnou rybářskou výbavu z auta.

V tomto okamžiku ale nastal zádrhel celé výpravy. Po vybalení rybářské výbavy přinesli z auta dva dvacetilitrové demižony burčáku, jeden bílý a druhý červený s tím, že ten bílý je přesně v okamžiku zlomu a ten červený je již po zlomu. Nešlo odolat, na stůl se dal bílý burčák a začalo jeho ochutnávání a postupná konzumace. Musím uznat, že nikdy do té doby jsem tak dobrý burčák nepil. Kamarádi mi ještě seznámili s teorií, podle které má vypití 5ti litrů burčáku v průběhu 24 hodin silně léčivé účinky, údajně má působit na vyčištění krve. Uvedené množství jsme zvládli, chytání ryb ale ten den ani následující ne. Jestli došlo k vyčištění krve nevím, rozhodně však došlo k vyčištění mých střev, protože jsem po vypití uvedeného množství strávil s přestávkami dalšího půl dne na WC. Tím ale nechci samozřejmě snižovat kvalitu burčáku, někdo má holt slabší žaludek a kvasný proces, který pokračuje i po vypití v žaludku nesnáší, což byl můj případ.

Druhý den jsme všichni dlouho vyspávali následky burčáku a po probuzení v odpoledních hodinách dostal, již si nepamatuji kdo, geniální nápad - ochutnáme ten červený burčák. Podrobnosti nebudu dále rozepisovat, ale výsledkem byl fakt, že byla středa odpoledne a my jsme ještě nenamočili pruty. Po probuzení a osvěžením dobrým proleželým gulášem bylo tvrdě rozhodnuto, že zahájíme rybolov s tím, že nejprve projedeme s echolotem vodu, nakrmíme a zjistíme stav ryb. Petr vynesl člun "fish hunter" před chatu, připravili jsme echolot a dávku krmení s tím, že si ještě na verandě zakouříme a vyrazíme na to. Asi po pěti minutách jsme zpozorovali, že jde ze člunu kouř. Nejprve jsme se domnívali, že se jedná o následky burčáku na naše oči, ale když dým začal houstnout zjistili jsme, že Petr položil člun na místo kde ležel hořící nedopalek z mojí cigarety a ten dokázal propálit a skoro i zapálit člun. Člun se stal díky propálené díře ve dnu nepoužitelným a zbytek odpoledne jsme strávili sháněním záplat, lepidla a opravou člunu.

Následky všech výše popisovaných událostí nás tak znavili, že po opravě člunu jsme byli schopni pouze jít spát s pevným rozhodnutím - zítra tj. ve čtvrtek jim to konečně nandáme. Když jsme se ráno probudili, seděl na verandě známý rybář Honza, který jezdí k mé chatě vždy úspěšně zkoušet své rybářské štěstí. Honza byl velmi nadšený z naší perfektní výbavy, která se od pondělka nepoužitá povalovala na verandě, a chtěl znát naše výsledky. Když jsme přiznali barvu a vyprávěly mu naše burčák story, přiznal Honza, že ještě nikdy v životě burčák nepil a rád by ho okusil. Čeho je mnoho toho je příliš, ale protože nám ještě asi deset litrů burčáku zbylo samozřejmě jsme nemohli jeho prosbě odříci. Honza aby se revanžoval tak vytáhl láhev meruňkovice a bylo zase po rybolovu. Ani Honza nebyl po této anabázi úspěšný s rybami, ale je fakt, že na to do dneška vzpomíná a při každém příjezdu na ryby k mé chatě vždy připomíná " jó to když jsme tenkrát testovali ten burčák..".

Probudili jsme se v pátek a naše slavná výprava byla naplánována pouze do soboty. Mnoho jsme toho již nestihli. Kapři nešli protože nebylo nakrmeno, takže jsme rozhodli, že večer vyzkoušíme candáty. Po setmění jsme nahodili šest prutů na candáty a říkali jsme si "to by nebylo aby alespoň jeden candát nezabral", záběry jsme měli okamžitě chvíli po nahození a to dokonce na všech šesti prutech. Byli jsme z toho udiveni, ale říkali jsme si co tak se asi nad námi rybářský pánbůh slitoval a chce nám nahradit ty promarněné úlovky. Bylo tomu ale úplně jinak, na všech šesti prutech jsme vytáhli americké sumečky zvané trumani a tak to pokračovali i při dalších náhozech.

Abych to zkrátil, kamarádi z Moravy bez ryb sice domů nejeli, nachytali jsme asi dvacet trumanů a v sobotu před odjezdem ještě asi patnáct cejnů, které si rádi vzali, protože každý vážil okolo kilogramu a po zkušenostech s mými karbanátky se těšili jak s nimi pohostí své známé. Trumani jsou na jídlo také výborní, i když s nimi řada rybářů opovrhuje, nemají žádné kosti a obsahují vyšší procento jódu, který je zdravý.

V podstatě se dá říci, že to byla docela dobrá výprava i když to s rybami mělo velmi málo společného. Všichni na to dodneška rádi vzpomínáme, ale když plánujeme další výpravy tak raději připomínám - žádný burčák ani jiné produkty moravského alkoholu, v opačném případě ponechat pruty doma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DědaLebeda DědaLebeda | Web | 11. července 2009 v 1:00 | Reagovat

Tak to byla rybačka...burčáku jste vytáhli teda asi nejvíc v životě. Taky zkušenost k nezaplacení, ale když oni ti kluci moravští umí dovést matroš. A opravdu se traduje, že se člověk vyčistí na několik let. Tak Petrův Zdar.
---(:-§o))) a burčáku též.  ,.DL. :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama