Proč moje žena nechce řídit auto aneb pít se nemá

27. ledna 2010 v 9:12 | Kocour |  Ostatní
Mým prvním autem byla Škoda 1000MB, kterou jsme s manželkou dostali od rodičů v roce 1968.


Koupě auta byla v té době docela složitá záležitost. Zájemce se musel nechat zapsat do pořadníku v Mototechně (státní podnik, který prodával auta), kde si mohl vybrat pouze z několika typů a sice Škoda, Wartburg, Trabant, Moskvič a myslím, že ještě nějaký rumunský typ. Po výběru byla složena tak zvaná vinkulace, která představovala asi dvacet tisíc korun (cena Škody 1000 MB v roce 1968 byla asi 44.000 korun, v té době jsem ale jako technik ve fabrice vydělával 1.800.- korun). Čekací doba na auto, po složení vinkulace, byla okolo pěti roků.

Z dnešního pohledu to mělo jednu velikou "výhodu", silnice byly prázdné s minimálním provozem. Když se potkala dvě auta stejné barvy a značky zdravilo se blikáním světel. Manželka mi v této souvislosti vždycky nadávala, měli jsme auto barvy námořní modř a zdravila nás auta šedivá, "vidíš, zase jsi to auto neumyl". Faktem je že jsem auto příliš nemyl, největším problémem tehdejších našich aut totiž byla koroze.

Škodovka mě vydržela asi 14 let, najel jsem na ní bez jakékoliv větší opravy 190.000 kilometrů, ale celých těch 14 let probíhal nekonečný boj s korozí což většinou představovalo každých pár roků oškrábat celý spodek auta až na holý plech a natírat a natírat. Až do existence Resistinu v podstatě neexistoval žádný opravdu kvalitní nátěr na spodky automobilů. Řešil jsem to také tak, že jsem několikrát za rok smíchal motorový olej s naftou a touto směsí jsem nastříkal celý spodek vozidla, lil jsem to i do prahů, pak jsem se projel po prašné cestě aby se olej smíchal s prachem. Byla to docela fungující ochrana, teda na tehdejší podmínky.

Jinak si ale na Škodovku nemohu nijak stěžovat, všechny opravy jsem si byl schopen dělat sám a nikdy mi nenechala na holičkách, tedy aspoň ne daleko od domova a s tím i souvisí moje story.

Manželka si udělala řidičský průkaz někdy v roce 1970. V té době bylo možné vyřídit tak zvanou soukromou autoškolu, prostě mohl jsem jí učit řídit sám a přijít na Dopravní inspektorát až ke zkouškám, což bych již vícekrát neudělal a zážitky z tohoto "učení" vydají na samostatnou story. Alespoň pro ilustraci popíši jednu scénu - auto stojí uprostřed křižovatky, my vystupujeme a za velmi hlasitého hádání odcházíme každý jinam. Tato scéna byla myslím po tom, kdy se manželce povedlo zařadit po trojce jedničku. Úsměvná byla také situace, kdy nás stavěl policista někde nad Děčínem a manželka jej svým způsobem jízdy přinutila skočit do škarpy. Skákal sice jako divoký čertík, ale když zjistil o co se jedná propustil nás s útrpným úsměvem, který mi věnoval.

Nakonec jsme ale úspěšně absolvovali a nastalo období kdy manželka poměrně často sama řídila a postupně se z ní stala opravdu dobrá řidička. Výhodné pro mě, to bylo například na návštěvách při kterých došlo ke konzumaci alkoholu. Mohl jsem se napít a ženuška mi potom odvezla domů. Až jednou…

Byli jsme opět na jedné návštěvě asi 25 km od domova, trochu více se to zvrhlo s alkoholem, lapidárně řečeno měl jsem jí jak se říká jako z praku. Ráno se doma vzbudím, byl jsem v ložnici sám, což je příznak toho, že se mnou manželka nemluví.

Šíleně mě bolela hlava, skoro nic jsem si nepamatoval pouze matně se mi vybavovala cesta domů pěšky. Šel jsem se podívat do garáže na auto a ono nikde. Pojala mi hrůza a šel jsem opatrně vyzvídat, co se stalo. Ženuška mi nechala patřičně vydusit, následně mi vynadala do opileckých prasat a sdělila, že auto se cestou porouchalo a my šli domů pěšky. Kde se to stalo mi odmítla říci.

Zavolal jsem švagra, tan vzal auto a vyrazili jsme hledat, trasu jsem věděl a skutečně na asi 10 kilometrů od domova jsme auto našli. Stálo na remízku vedle silnice, bylo nepoškozené a nic nechybělo. Z dnešního pohledu je to poměrně neuvěřitelné, ale v té době se nekradlo, nebo teda možná kradlo ale jen minimálně.

V autě nefungovala elektrika, po zapnutí klíčku nic, světla také nereagovala. Zapřáhli jsme auto na lano a odtáhli domů. Závadu nebudu nijak podrobně popisovat, byla celkem banální, přerušený kabel.

Zábavnější bylo ale story jak se to celé událo a které mi manželka, když opadlo její naštvání, postupně vyprávěla a do dnešní doby je dává k dobrému na některých návštěvách. Začalo to tím, že jsem na návštěvě s kamarádem testoval jeho slivovici, kterou jsme zapíjeli pivem z čehož, lapidárně řečeno jsem se zrubal jak zákon káže a nejen, že jsem nebyl schopen řídit, ale skoro jsem nebyl schopen ani chodit. Manželka mi s pomocí příbuzných u kterých jsme byli na návštěvě naložili do auta a vyrazili jsme k domovu. Podotýkám, že byla již pozdní noc a tma.

V inkriminovaném místě, kde jsem druhý den auto nalezl, najednou všechno osvětlení v autě zhaslo, zastavil motor a co dál, já chrápal vzadu v autě a nic moc jsem nevnímal. Bylo to v polích asi 1 km od nejbližší vesnice, ale né té naší. Manželka se jako první věc snažila dostat auto někam vedle silnice, její snaha o to abych jí pomohl tlačit byla neúspěšná, když v tom náhle se k autu začal blížit nějaký muž, který byl sice také viditelně pod vlivem alkoholu, ale šel po svých nohách a dokonce si zpíval, teda podle manželky hulákal nějaké opilecké písně.

Podotýkám, že ač je to neuvěřitelné tak v té době se nejen nekradlo ale ani nepřepadávalo, takže manželka se nebála a požádala okolojdoucího aby jí pomohl odstrkat auto ze silnice.

Abych to zkrátil, muž ochotně začal tlačit, vtom jsem se já prý probudil a začal mu sprostě nadávat, co nás v noci otravuje. Nakonec jsme si dali málem na hubu, nicméně muž pomohl auto odstrkat ze silnice a za nadávání místo původního zpěvu odkráčel do tmy.

Auto bylo odklizené a začala hlavní anabáze cesty domů, bylo to asi 10 kilometrů, mobily neexistovaly, telefon skoro nikdo neměl, takže nezbývalo nežli jít po svých, což byl ale problém protože ty mé nohy moc schopné jít nebyly.

Větší část cesty mě manželka musela podpírat a já jsem jí vláčel jak se tak říká od pangejtu k pangejtu ale živě jsem prý s ní slovně komunikoval ale bohužel jsem si neuvědomoval, že je to moje manželka, takže jsem jí prý například říkal "víš, já mám manželku Evu, ona je hodná ale je hrozně na peníze, pořád jenom peníze, peníze…", co jsem na sebe vykecal dále jsem od manželky nevyzvěděl ale podle toho jak se mnou dlouho nemluvila to asi nebylo nic v můj prospěch.

Já jsem si z celé této anabáze nepamatoval nic, měl jsem totální okno a různé niance jsem se dozvídal až postupně jak se mnou manželka začínala mluvit a částečně také od přátel. Asi za týden po této příhodě jsem potkal manžele z naší vesnice se kterými se přátelíme a dozvěděl jsem, se následující. Oni se v inkriminující den také zdrželi v místní restauraci, odkud odcházeli domů po půlnoci a v dáli viděli přicházet dvojici podle nich totálně se motajících ožralých, ale když přišli blíže zjistili, že ožralý je pouze jeden a ten druhý se jej snaží udržet ve svislé poloze, když zjistili o koho se jedná měli z toho prý docela srandu. Holt neštěstí jiných …..

Všechno nakonec dobře dopadlo, auto jsem opravil, žena se se mnou usmířila ale jeden dopad na moji hlavu to mělo, manželka od té doby odmítala řídit auto a řešila to tak, že na návštěvách, ačkoliv alkohol skoro nepije, si po příchodu preventivně vždy rychle dala frťana nějakého dámského likéru. Bohužel jí to zůstalo až doposud, nemyslím to pití ale odmítání řidit.

Nechci aby někdo bral moji story jako propagaci nezřízeného pití. Můj kamarád sice říká, že správnej muskej se má jednou za čas ožrat až mu slezou nehty, ale já myslím, že všechno se má dělat s mírou což já od té doby, někdy i s kamarádem Mírou, činím, nebo se o to alespoň snažím.


Kocour
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Majk Majk | 5. listopadu 2010 v 7:25 | Reagovat

:-D  :-D  :-D o5 úsměvná story, jsi rozený povídkář, měl bys u nás plně nahradit "marťanku", ta by zírala O_O Zdravím Tě Majk

2 Jan Jan | E-mail | Web | 31. října 2014 v 13:33 | Reagovat

Já mám rád auta, hodně si o nich čtu, magazín o autech je k tomu opravdu stvořen. Líbí se mi Ford Mustang http://www.milujirizeni.cz/ford/eleanor-na-prodej/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama