Na cikánském bále

17. března 2010 v 15:04 | Kocour |  Ostatní

Bylo to někdy počátkem devadesátých let, když šéf vymyslel uskutečnit víkendovou poradu vedení netradičně na firemní chalupě v Lužických horách.

Porada byla vedena ve stylu "budeme si všichni říkat na rovinu pravdu a každý může bez jakýchkoli následků kritizovat svého šéfa". Pár naivních jedinců v průběhu porady, která trvala dva dny a noci a byla bohatě prokládána alkoholem, skutečně řekli šéfovi po pravdě co si o něm myslí. Jejich další kariéra u firmy následně postupně nějak vyšuměla a všem bylo jasné proč, hra na "férovku" v době bojů o koryta a kariéry asi nebylo to pravé ořechové. Ale to není to podstatné o čem chci mluvit.

Porada skončila v pátek a pár účastníků včetně mě se rozhodlo využít možnost strávit víkend na této chalupě. V sobotu večer jsme se ve čtyřech vypravili do místní hospůdky, kde jsme zjistili, že na tanečním sále se koná cikánský bál. Podle přepychových aut před hospodou se bálu účastnila cikánská elita z celého kraje. V lokále bylo jen pár místních a v podstatě tam "chcípnul pes", takže kolega dostal nápad "půjdu se zeptat, jestli nás cikáni pustí na svůj bál". Nevím jak na ně zapůsobil, ale ukecal je tak, že nás jako jediné gádži skutečně na ples pustili a vyhradili nám samostatný stůl pro čtyři.

Všichni přítomní byli perfektně oblečeni, a kdyby se sečetla hodnota zlata a šperků v sále, tak by bylo na konci určitě šest nul. Většina přítomných mladých cikánek byly nádherné, krásné kočky ale všechny bohužel pod přísným dohledem rodičů, manželů nebo nápadníků.
romka

Z počátku na nás přítomní nevrhali zrovna přívětivé pohledy, ale brzo jsme prolomili ledy a to tím, že jsme vyzvali k tanci ty nejstarší cikánky. Přítomný Honza s Tomášem se nedávno vrátili z dovolené ve Španělsku odkud si přivezli kastaněty, které měli u sebe a začali je při tanci na cikánské melodie používat. Od toho okamžiku jsme byli "jedničky" a většina cikánů nás přestala brát jako rušivý prvek ale spíše naopak. Postupně jsme začali navazovat verbální kontakty a zábava byla docela perfektní. Byli jsme ovšem upozorněni, že cikánská zábava dosti často končí rvačkou, ale nemáme si z toho nic dělat je to takový folklor, bez kterého by to "nebylo to pravé ořechové".

Skutečně asi po třech hodinách trvání taneční zábavy, došlo ke rvačce. Důvod jejího vzniku byl zřejmě poměrně banální, alespoň já jsem si ani nevšiml, jak vznikla, ale následně se do rvačky zapojil celý sál a v postatě se pral každý s každým. My jsme ovšem byli ze rvačky vynecháni. Byla to taková komerční rvačka, žádné nože, občas někdo o někoho rozbil židli, na parket vypadalo pár zubů. Nejlepší byl jeden malý postarší cikán, na kterého nezbyl žádný partner na praní a on pobíhal kolem chumlu a neměl se s kým prát, nakonec to vyřešil tak, že dal alespoň facku své manželce, což ovšem neměl dělat protože ona reagovala obdobně jako Helena Růžičková ve slavné rvačce z filmu Slunce, seno, jahody a ubalila mu takovou bombu, že se z toho chudák ještě dlouho vzpamatovával.

Po skončení rvačky, která mohla trvat tak asi 20 minut, se všichni svorně dali do úklidu sálu a ošetřování vzniklých zranění, která až na ty zuby na podlaze nebyla nijak velká. My jsme byli navštíveni krásnými cikánkami z jejich kapely, které jsme pozvali ke stolu a ony nám vyprávěly o cikánském folkloru, mezi který zřejmě patří i občasné "odpuštění ventilů", tak jako k tomu došlo i zde. Mezi tím jsme byli několikrát upozorněni dalšími přítomnými, že nám jako hostům nic nehrozí a můžeme být zcela v pohodě.
romka

Po přestávce na "úklid" a odstranění následků zábava pokračovala v klidu dál. Cikánské hudba byla perfektní, zpěvačky krásně zpívaly, prostě pohodička, která trvala asi do 02.00 hodin, kdy začala druhá rvačka. V té ale už alespoň z počátku nešlo o společnou rvačku každého s každým. Rvačka začala bojem nejprve dvou mužů, z nichž jeden napadl druhého, který kopem do obličeje, jako z amerických filmů, vyrazil útočníkovi snad všechny zuby z pusy. Něco takového jsem do té doby viděl jen v amerických filmech, útočníkovi vyletěli z pusy zuby a měl po boji, místo něho ale ihned nastoupil další a následně stále více mužů útočilo na jednoho jediného, který bojoval ve stylu Stevena Seagala a zvládal několik mužů, kteří postupně odpadávali a to většinou již bez zubů.

Současně vzniklo v sále ještě několik dalších separátních rvaček, zřejmě souvisejících s tou první jejíž důvod jsme neznali.

První bitva se přesunula do rohu místnosti, kde měl napadený chráněná záda, a když se počet těch, kteří s ním bojovali, zvětšoval, začal na obranu používat židle a následně i stoly. Napadený muž byl perfektní bojovník ovládající asijská bojová umění. Stále úspěšně odolával velké přesile až do okamžiku, kdy se k němu dostal jeden z útočníků zezadu a vrazil mu nůž do zad. Další rvačky ještě nějakou dobu pokračovali s obdobnou agresivitou, takže po zemi již bylo docela dost krve, vzduchem létaly láhve a na sále ležely trosky židlí a stolů.
kudla

My seděli u zdi, bez hnutí a neodvažovali jsme se ani pípnout, pro bojující jsme však byli jako hosté tabu, na což jsme byli i upozorněni, takže k žádné naší újmě nedošlo pouze jsme museli uhnout, když omylem letěla nějaká láhev směrem k nám a rozbila se o zeď za námi.

Děvčata z hudby šly ošetřovat muže pobodaného nožem a ostatní lokální rvačky pomalu doznívaly. Výsledkem bylo mnoho zraněných, většinou robité hlavy od židlí a vyražené zuby a těch teda bylo hodně. Typuji, že tak každý druhý muž přišel o nějaký zub.

Někdo zavolal záchranku a policii, obojí sice přijeli poměrně brzo, ale nikdo ani policisté ani zdravotníci se neodvážili do sálu vstoupit. Pomohli jsme teda odnést zraněného do sanitky a ostatní menší zranění byla ošetřována ve výčepu. Nejlepší bylo vidět obličeje těch, kteří se neodvážili do sálu vstoupit, když viděli vycházet nás gádži, kteří jsme pomáhali zraněným. Měně zranění uklidili sál, škody byly zaplaceny hospodskému bez mrknutí oka a my jsme ještě popíjeli s děvčaty z orchestru, která nám objasnila, že zraněný muž který ovládal tak perfektně bojová umění byl majitelem bezpečnostní agentury. Důvod rvačky ale nebyl znám, děvčata opět tvrdila, že to patří k jejich folkloru a každá zábava tak většinou končí.

Auta účastníků se pomalu rozjížděla a nejednalo se o nějaké plechovky, ale šlo o Mercedesy, BMW, Volva apod. pouze jeden asi chudší cikán přijel s autem Žiguli a tomu jsme ještě pomáhali auto roztlačit, protože měl vybitou baterii.

O incidentu se dokonce psalo i v tisku ale naše účast tam zmíněna nebyla, což jsme přivítali, protože jsme byly pracovníky organizace, kde přílišná popularita byla na škodu. Podle našeho zjištění muž zraněný nožem přežil.

Byl to perfektní zářitek, na který rád vzpomínám dodnes, nemyslím ty rvačky ale ty krásné melodie cikánské hudby a hezké mladé cikánky, nebýt v té době ženatý, tak jsem si tam snad některou namluvil.

Pokud by se někomu zdálo, že používám pojem cikán v pejorativním smyslu tak je na velkém omylu. Nikdy jsem se nezabýval tím, jaký je rozdíl mezi názvy cikán a róm, většinu mého života byl používán oficiální terminus technikus cikán a najednou je z toho róm ?. Mám mezi cikány několik známých a vím, že oni sami, když mluví o sobě používají výraz cikán.
Moje malá kámoška Elenka

Na závěr recept z cikánské kuchyně (která má, alespoň z mého pohledu velmi dobré recepty)
Cikánské zelí
(10 porcí)

1 středně velké uzené koleno
1 hlávkové zelí
4 rajčata
2 papriky
1 feferonka
2 cibule
1 rajský protlak
2 lžíce sádla
10 dkg hladké mouky
ocet
sůl
červená paprika

Uzené koleno uvaříme do měka a vykostíme. Do poloviny zbylého vývaru nakrájíme najemno hlávkové zelí, přidáme nakrájená rajčata, papriky a cibuli. Dále přidáme najemno nakrájenou feferonku, rajský protlak, sůl a ocet. Na sádle si zpěníme do růžova cibuli a pak přidáme hladkou mouku s přidáním červené papriky. Uzené maso nakrájené na kostky přidáme do polévky a zahustíme připravenou jíškou. Podle chuti si dochutíme.

Mačanka z masa (tradiční romská polévka)

1/3 kg hovězího masa
3 čerstvé houby nebo hrst sušených
cibule
3 stroužky česneku
3 lžíce sladké papriky
1 lžíce hladké mouky
sůl
pepř
tuk
ocet
Maso spolu s pokrájenými houbami dejte vařit a až bude měkké, tak ho vyndejte, nakrájejte a opět vložte do vody. Přidejte česnek, vývar osolte a opepřete a dále vařte ještě chvilku. Mezitím si připravte hrníček vody, smíchejte ji s hladkou moukou a vylijte do vařící se polévky. Tu ještě pět minut míchejte a vařte. Poté dochuťte lžící octa a nechte stát.
Na pánvi osmahněte na oleji do zlatova cibulku a přisypte sladkou papriku. Pak zbývá jen mačanku nabrat do talíře, posypat cibulku s paprikou a pustit se do jídla. Mačanku můžete připravit i bez masa - na kyselém mléce. Dobrou chuť!


A ještě pár vtipů :

  • Cikáni trhají mrkev... a když Eržika vytáhne jednu obrovskou tak říká...toš takového má můj Dežo..a druhá na to tak velkého!!! a Eržika ne tak špinavého.
  • Ty, Dežo, tá tvoja žena je kurva. Prečo, Gejza? No ked si bol na vojne, učila šeckých mladých chlapcov trtkat. Jaj ty dilino, ona neni kurva, ale pedagog!
  • Cikán, žid a skin head chytia zlatú rybku. Rybka povie: Ak ma pustíte, splním vam 3 želania cikán hovorí: "No aby zmizli všetky židia." Žid hovorí "aby zmizly všetky cikáni." A skin head: "Ja už len kávičku...
  • Od coho mas opuchnute usta ? Pytaju sa Deza. -Sedela tam mucha, a zena ju zabila valkom na cesto, vravi Dezo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 majk majk | 6. listopadu 2010 v 7:27 | Reagovat

:-D  :-D .... Jardo opět perfektně napsáno, jsi 1*.

2 Walterino Walterino | E-mail | Web | 19. června 2012 v 14:43 | Reagovat

Pravdu máš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama