Povídky z ryb

Rybařina na Zemplínské Šíravě

30. září 2009 v 15:27 | Kocour
V roce 1968, teda v dobách z dnešního pohledu dávných, vyšel v časopise Květy článek o Morském oku, popisující nádherné jezero na východě Slovenska, v pohoří Vihorlatské vrchy. Jezero má rozlohu asi 13 hektarů a dosahuje hloubky až 25 metrů.

Popis uvedené lokality nás s manželkou natolik zaujal, že padlo rozhodnutí - tam musíme strávit svoji dovolenou.

Rybářská výbava – aneb přeprava na místo činu.

16. září 2009 v 9:26 | Kocour
Narodil jsem se u řeky Sázavy a na ryby jsem chodil s tátou od svého raného mládí. K řece na ryby jsme to měli od domu pouze přes tenisové kurty.

Pár fotek od vody.

5. září 2009 v 15:11 | Kocour
Fotit neumím ale fotím rád, takže omluvte moji úroveň fotek

Trochu z mé rybářské historie

4. září 2009 v 16:37 | Kocour

Můj otec byl vášnivým rybářem, takže k mým prvním kontaktům s tímto sportem docházelo již v dětském věku. Členem rybářského spolku jsem již 50 let. Rybářské revíry jsem vystřídal všechny možné i nemožné.

Chytal jsem ryby v Kazachstánu při teplotách mínus 35 stupňů, na Středním východě při teplotách plus 50 stupňů, v různých mořích, na Balatonu, v řekách Děstr, Volha, Tigrid a tak dále.

Jak jsem si pořídil rybářského psa.

18. června 2009 v 19:53 | Kocour
Rambo
Příběh o tom, jak jsem si pořídil psa zdánlivě s rybařinou nemá nic společného, ale opravdu jen zdánlivě. Nechci tady rozebírat ani nijak rozpitvávat skutečnost, že se krade a to i na rybách. Usnete v noci v bivaku a ráno se probudíte bez vercajku přičem cena současného rybářského vybavení se často vyšplhá až do desítek tisíc korun. Rybáři to řeší několika způsoby od technických zařízení, které hlásí každý pohyb v okolí, držením nočních hlídek pokud se jedná o větší partu na rybářské výpravě až po zmíněného psa.

Velká rybářská výprava,aneb burčáková anabáze

10. června 2009 v 7:43 | Kocour

Většina článků v některých rybářských časopisech na téma rybářských výprav má stále stejný a obdobně se opakující obsah, který zavání spíše reklamou nežli snahou podělit se s dalšími rybáři o své zážitky. " Po příjezdu na místo jsme echolotem zmapovali dno, zakrmili boilies od firmy té a té, nahodili pruty značky xxx vybavené navijáky od xxx. První jízda začala v … na boilies značky atd.

Ještě jsem nečetl článek, ve kterém by se stále neopakovaly názvy firem vyrábějících rybářskou výbavu a nástrahy. Důvod zde asi nemusím rozebírat, osobně ale musím přiznat, že mít výbavu od některé renomované firmy za její reklamu by mě také bylo příjemné.

Já se chci s vámi podělit o své zážitky z velké rybářské výpravy na kterou jsem se se svými dvěma rybářskými kamarády dlouhodobě připravoval. O rybách to ale moc nebude, proč, to se dozvíte dále.

Důchodcův rybářský sen

10. června 2009 v 7:39 | Kocour
ryby
"Je začátek dubna a já se chystám na svůj první letošní rybolov, na který jsem se těšil celou zimu. Připravuji si své speciální kaprařské pruty "Carp Carpík" od firmy Karpič prodejní cena á 8.000 korun, vybavené navijáky od firmy "Carp keč" v ceně á 6.000 korun. Důvod proč právě tyto pruty a navijáky je jasný, v minulé sezóně, jak jsem popisoval ve svých předchozích článcích, jsem na tuto výbavu dokázal vylovit i ty největší kapry. Navijáky jsou vybaveny vlascem 0.30 od stejné firmy jako uvedené navijáky.

Příběh,který mi nikdo neuvěří,ale který se skutečně stal

9. června 2009 v 19:03 | Kocour

Situaci kterou chci popsat v této rybářské povídce patří spíše do příběhů z rybářské latiny nežli do skutečných událostí, mohu vás ale ubezpečit, že situace, osoby a všechno ostatní v této ale i ve všech ostatních mých povídkách jsou skutečné a opravdu se staly. Zřejmě to souvisí s mojí slabou obrazotvorností a proto si povídky nevymýšlím, ale vždy pouze popisuji skutečné událostí, které jsem zažil.

Plotice

9. června 2009 v 18:58 | Kocour

Někdy na konci podzimu v roce 1995 mě pozval můj známý Pepa na ryby do svého srubu situovaném na břehu Vltavy nedaleko po proudu za Prahou. Jedná se o správný rybářský dřevěný srub, bez elektřiny, vody a ostatních vymožeností jako je koupelna a podobné změkčilosti, které správný rybář nepotřebuje.

Jak jsem objevil rybářský ráj.

9. června 2009 v 18:55 | Kocour

Nadpis článku by měl dále pokračovat slovy, a jak jsem o něj přišel, ale o tom až později. Jsem rybářem již asi od roku 1958, ryby jsem chytal nejen u nás ale i na různých vodách v zahraničí, včetně v moři. Mé rybářské úspěchy nebyly ale nic moc. Do svých trofejních úlovků jsem si mohl započítat pouze desetikilovou štiku, jinak jsem většinou odcházel od vody tak jako každý normální rybář, to znamená občas s kapříkem nebo pár okouny a tak podobně.

Něco o štikách,aneb jak jsem urazil rybářského pánaboha.

9. června 2009 v 18:48 | Kocour
Tento příběh se stal někdy počátkem osmdesátých let. V té době jsem se specializoval hlavně na lov dravců zejména štik a osobně si myslím, že jsem byl v této disciplíně velmi dobrý, alespoň pokud se týká počtu úlovků. I když myšlenka chyť a pusť byla v té době neznámým pojmem, tak "mírové" štiky jsem vždy pouštěl a bral jsem velikosti od délky minimálně 55 cm. Dodržoval jsem vždy zásadu, podle které jsem pouštěl první rybu chycenou po zahájení sezóny a ponechával jsem si jen ryby, které mohla moje rodina zkonzumovat.

Jak jsem se naučil jíst ryby.

9. června 2009 v 18:44 | Kocour
Jak jsem se naučil jíst ryby aneb recept á lá Ludva.


Rybařím od svého raného mládí ale asi do svých čtyřiceti let jsem ryby nejedl. Co bylo důvodem již nevím - možná vzpomínka z mládí, kdy jsem byl o Vánocích nucen jíst ryby a rybí polévku, které mi tehdy nechutnaly, nebo něco jiného na co si již nevzpomínám, ale faktem bylo to, že jsem ryby vášnivě rád chytal ale nikdy nejedl. Výsledkem je také například to, že dodnes nevím jako chutná sumec i když jsem jej kdysi, v době kdy jsem ryby ještě nejedl chytil a od té doby co ryby jím se mi to již nepovedlo.

Jak se má žena naučila řídít auto.

9. června 2009 v 18:42 | Kocour

I když se to podle názvu
nezdá, tak tato vzpomínka souvisí s rybami.

Chytání na srkačku po Moldavsku.

9. června 2009 v 18:24 | Kocour
V roce 1974 jsem získal v Čedoku poměrně atraktivní a levnou dovolenou, která spočívala v přepravě vlastním autem do Oděsy, kde jsem strávil deset dnů u moře. Atraktivnost byla zejména v tom, že jsem absolvoval celkem asi pět tisíc kilometrů při nichž jsem projel Podkarpatskou Rus, Ukrajinu, Moldavu plus samozřejmě Slovensko. Levná byla dovolená tím, že jeden litr benzinu v té době stál v Rusku v přepočtu na naší měnu asi 30 haléřů a za pobyt v bungalovu u moře v Oděse a ubytování v campech po cestě jsem zaplatil asi 300 Kčs na osobu.

Zimní rybolov v Rusku pod ledem.

9. června 2009 v 18:21 | Kocour


Náš rybářský řád tento způsob rybolovu nepovoluje. Při svém delším služebním pobytu v Rusku jsem ale měl možnost tento způsob mnohokrát vyzkoušet a chtěl bych se s vámi podělit o své zážitky ze zimního rybolovu, který má svůj půvab.

Bagdádští amuři, aneb můj rybolov v Iráku.

9. června 2009 v 18:18 | Kocour


Tento příběh, je o rybách jen částečně, ale vzhledem k exotičnosti, kterou pro mě znamenal si neodpustím jej napsat.

Bylo celkem krátce po válce v Perském zálivu a ve firmě kde jsem pracoval, vznikla, vzhledem k určitým obchodním záležitostem, nutnost výjezdu do Iráku (Iraq), konkrétně do Bagdádu. Za normální situace by rozhodně nebyl s touto cestou problém, zejména z hlediska otázky kdo pojede, každý na koho šéf ukáže by ochotně do této exotické země vycestoval. Situace ale byla jiná. Bylo po válce "v zálivu" jak je tato válka nazývána, naše země byla jejím aktivním účastníkem a rozhodně se nedalo počítat s vřelým přijetím zástupce země interventa, kterým jsme de facto byli.
Pouštní palác v Jordánsku Al Amra :

 
 

Reklama